Stěží uvěřit, ale já, doposud těžce zanedbávaný psík, musím konstatovat, že tento týden byl skutečně nabitý a nezdá se, že by jeho nabitost končila. Jen já už sotva lezu.
Počátky nebyly nikterak náročné, pochůzky kolem Javoráku jsou bezmála tuctové (to není stížnost, jen konstatace), ale doma co se nedělo - já tu hlídám králíka! Teda on sídlil o patro výš, ale stejně, to bezpečí jsem mu samozřejmě zajišťoval já.
Ale pak to přišlo - ve čtvrtek rozrazili dveře čtyři středočeši a o půlnoci ještě dorazili moji mladí pražští přátelé. Mám tu teď teda na krku 6 bytostí plně závislých na mé službě,nedivte se, že jsem z toho úplně grogy už dnes, a zdá se, že služba nekončí. Já snad přestanu i žebrat u stolu, mně snad přestane i chutnat! Nezastavím se. V pátek odpoledne jsem je prováděl Modlivým dolem, dnes na Paličník. A teď bych byl opravdu a leopravdu rád, kdyby byla večerka vyhlášena již v 8, todle se nedá vydržet.
Psáno 5.7.2025

Pedagogická práce je převelice náročná, potřebuju důkladný odpočinek. Je pravdou, že už v pondělí a v úterý jsem měl trochu volněji, neb svěřenci se vzdělávali v IQLandii a Botanické zahradě, kam nemám přístup, přestože jsem pedagogickej doprovod ba spíše velitel. Ale já si nestěžuju, jednou lidé pochopí, jak velké chyby dělají. Už v neděli nás opustil kVilík, maje řadu jiných úkolů. V úterý pak odcestovali hOláčata, což mi poskytlo prostor plně se věnovat fAanče. Učili jsme se práci s vodítkem a musím říct, že jí to jde líp jak paničce, vůbec netahala, nekřičela na mě... výprava velmi poklidná a příjemná. Je mi líto, že i ona musela odjet, ale někdo se o tu její mamku musí postarat, žeju.
Od té doby odpočívám, naštěstí počasí mi přeje a furt leje. Soudím, že ještě tak 4-5 dní trvalého spánku a budu jakž takž odpočinutej. Ven nevycházím, je tam mokro, v lesích mlha, na pelíšku měkko a - světe zboř se - radiátory teplý! Tak držte palce, ať naberu síly.
Psáno 12.7.2025

Tento týden jsme se doma moc nepovalovali, to musím uznat. Každý den snad jsme byli aspoň na chvíli venku, a to, prosím, dost furt lilo, bylo těžký se trefit mezi kapky. A já to přiznám - nemám rád mokrou trávu, vlastně vodu vůbec, jen leknínovou limonádu nebo z našeho okapového gabčíkova. A nesmí mi cákat na tlapky.
Už v neděli jsme pochodovali trochu delší výpravu na Pilzberk, zjišťovali jsme stav borůvek (ještě chvíli potřebujou dosladit) a to už sem byl dost vzornej a vůbec jsem jim neutekl. Přes týden to nebyly úplně dlouhý výpravy, ale každý den. Koukali jsme na Liberec z kopce, testovali vodu v potocích, prostě jsem trochu dělal vědu.
Velký objevitelský výlet byl až dneska - hledali jsme vodopád na Bukovým potoce v Lužkách a musím říct, že to vůbec nebylo jednoduchý. Bořili jsme se v bahně po kolena, prodírali se houštinami vhodnými pro mačetu, ale našli jsme! A taky jsme objevili lužický kruštíky, který už kvetou, což nás dlouho zdrželo, jak si to páník fotil zlevazprava. A kochali jsme se. Teď ovšem musím spát, moc musím spát.
Psáno 19.7.2025

Nějak nám ty prázdniny získávají dynamiku. Teda nedá se říct, že celý týden by byl nějak akční, v podstatě jsme se toulali okolo komína. Trochu jinou chuť měla výprava na Pilzberk, protože lidi tam sbírali borůvky a já dostal 2x hrtan, abych jim neutek. V podstatě mi to ležení v borůvčí přišlo jako dost dobrý, jen teda ti kloši, to je odporná havěť.
Trochu vzruchu nám přinesl neznámý návštěvník, který si odnesl babiččiny crocxy a nechal nám tu pod stolem své zánovní Niké. Odkašlal jsme to já, že jsem špatně hlídal, no asi jsem to zaspal, ten zločinec totiž přišel zřejně v noci. Už ráno bylo paničce divný, že smrdutý kyblík kuchyňského odpadu určeného kompostu se povaloval v sadu a dumala, proč kočky takovou práci vážíly. Marně jsem jí vysvětloval, že kočky nikdy nepracovaly a ani nezačnou. No, a pak jsem to schytal, že blbě hlídám. Ale kdo by v noci hlídal, no ne? V noci se spí.
Dnes jsme se krapet prošli, byli jsme na Velké Bukové, ale šli jsme úplně novými neznačenkami, bylo to velmi dobrodružný. A protože večer páník sušil moje masošůši, nemohl jsme dřímat v můj standardní čas,tak to teď musím dohnat. Jsem převelice unaven, ba možná uštván. Bůhví, co mě čeká zítra.
Psáno 26.7.2025