Vlastně každý den jsme trochu pochodovali, myslím, snad krom pátku, to jsem pomáhal s domácími pracemi, neb se mi úžasně lepí hlína na tlapky a pak perfektně poznají, jestli vytřeli nebo ne. Teda když přejdu, vědí, že ne.
Cesty zde máme velmi ledovaté, přivádí mě to do extáze, moci se zahrabávat do ledu, tvořit v něm hluboké vrypy a ty šupiny lítaj široko daleko, ujíždím na tom a moc se mi to daří. Dnes jsem to zkusil v polní brázdě a páník tvrdil, že běžím domů za vozem, ale naštěstí na to zapomněl.
Vrcholem týdne byl dnešní pro mě objevitelský okruh oběma Plakánky, pod hradem Kost ba i chváli nad hradem. Protože bylo liduprázdno, mohl jsme několikrát okusit bezvodítkovou svobodu, no, jednou jsme si ji trochu udělal sám, když jsem šlohnul paničce vodítko, ale vím, že jsem zhřešil a trochu jsem se tak jako omluvil potom.
Jo, a mám nový obojek, s podpisem a telefonem. Ó, jak já se mám, bo jsme hodnej hodně.
Psáno 8.2.2025

Nedá se říct, že bychom ten týden úplně proflákali, ale zase teda mnoho úplně nových podnětů taky nebylo. Za novum paradoxně lze považovat nedělní výlet na Kost, po sobotě hnedle těsně další pochod tamtéž. Ale šli jsme úplně jinam, kolem úplně jiných rybníků a musím uznat, že jsem byl mnohem víc navolno. Tím ovšem taky v podstatě skončilo jaro.
Další dny už pak byly ve znamení tradičních pochodů nad Ruprechticemi, jednou jsme obešli Žulák, jednou jsme trajdali v Karlově, jinak naše trasy pod Pilzberkem, které panička tvůrčím způsobem kombinuje tak, že i já občas bloudím, protože z nového směru vypadá ta cesta úplně jinak.
A protože v pátek přivezli páníkovi opravenej foťák, vleče se s ruksakem a dělá takové směšné tance, když vyměňuje nářadí, vzteká se a do toho se mu to smeká. Kdyby nebyla taková kosa, smál bych se mu nahlas, takto se nemohu zastavit, protože by mi upadly tlapky. Už jsem se fakt těšil na jaro a ono přišlo tohle - zase sibiř, spousty sněhu, blbě se v tom běhá, musím tahat nohy strašně vysoko. Jeddiným kladem je, že ten prašan jde nabírat přímo do huby a to já moc rád. Smetanová zmrzka to není, ale fakt dobrý to je.
Psáno 15.02.2025

Krutost uplynulého týdne nejlépe osvědčí prvních pár fotek, kdy jsem klesl tak hluboko, že jsem vyrazil v kabátě. Bylo to proto, že teploměr klesl ještě hlouběji a panička to neustála. Ještě štěstí, že jsem převelice šikovný a vlastně mi kabát neva, jen teda nevynikne mé překrásné naprosto unikátní zbarvení. Nejčastěji jsme bloumali nad Ruprechticemi, jednou jsme dokonce kratičce i zkoumali zamrzlou Černou Nisu, zníž škodolibci jacísi ukradli vodu.
Ovšem podnikli jsme též jednu tradiční - kotroloa zimního Chrastenského vodopádu je v podstatě povinná. A při té příležitosti jsme si vyzkoušeli dobýt rozhlednu přímým úrokem kolmo na vrstevnici, což se ukázalo jako dost náročné pro dvounožce, my čtyřnožci jsme měli problém až cestou dolů. Vymlel se ovšem pouze páník, když se vrhal za co nejlepším snímkem ze skály.
Vrcholem týdne byl dnešní obchvat Trosek, kamžto jsme vyvedli Středočechy, kteří nás opět poctili návštěvou a hlavně - jinak by se v podstatě nekouknuli, jak je tu pěkně. Ovšem teď to musím dospat, od včerejšího jejich příjezdu jsem nezavřel oko, jak o ně furt pečuju.
Psáno 22.2.2025

Dopředu se omlouvám, že jsem nenastavil novej měsíc, ale jsem línej, je mi zima a příští týden to snad zvládnu. Pro jeden den se snad moc nestane. Navíc únor je nespravedlivě zkrácenej, tak to takhle aspoň napravuju. A navíc dneska byl spíš únor venku.
Z týdne stojí za zmínku snad jen výprava v pondělí odpoledne - šli jsme mou oblíbenou trasu proti Štolpichu až k velkému vodopádu a páník se snažil fotit ledopády. A dolů jsme šli přes Ořešník, opět mě nevzali nahoru, přitom já bych ty schůdky určitě dal. Ale hezký to bylo i tak, bylo vysloveně jaro a přitom ledopády, to mi teda hlava nebere.
V ostatních dnech jsme se jen občas potloukali někde venku, vlastně jednou jsme byli i v Karlově, ale jen kratičce. Vše se totiž motá kolem paničky, která si vymýšlí rýmičku a na to konto nemůže skoro chodit, no teda to říká. Ale je pravda, že jednou dokonce jsme si schrupli poo a to je nebývalé, takže možná opravdu má tu rýmičku silnější než páník, který ji má furt.
Jinak teda počasí je aprílové a to ještě není apríl, co se bude dít pak, netuším. Napadl nám sníh na kolektory a tím pádem nevyrábíme, což znervózňuje páníka, který nám furt vypíná proud.
Psáno 1.3.2025