Furt srašná zima, ale já jsem otužilej!
Tydlencty přechody špatně snáším. To si tak ležíte na jednom z pelíšků a najednou frnk, frnk a rok je fuč. A do toho mi někdo roztrhal všestně všechny hračky včetně dvou fotbalových míčů, takže nejen, že jsem chudáček obecně, ale teď navíc totálně bezhračkový. A to mi před Silvestrem donesli 3 nové s pískátky, ale jak se tu ten starý rok pral s tím novým, tak to všechno semleli nejspíš a já mám teď nic.
Občas udělám trochu scénu, nejen, když někdo přijede (a že jich sem v posledních dnech přijelo a zase odjelo nepočítaně), to pak lítá buď sníh nebo drny, podle toho, co je blíž. Občas si zavrčím i na paničku či páníka, když mi chtějí vyloupnout z tlamy to pískátko třebas. A jak se hned nafukujou! Raději jim ustoupím, bůhví, co by mi mohli ještě udělat, třeba obídek nevydat nebo tak něco.
Jinak v týdni samý hosti a čas od času s nima nějaký ten výlet, ale krom cesty kolem
Mácháče to všechno byly takový
mrňky, že to snad ani nestálo za to. Ale teď musím všechny ty mejdany dospat.
Psáno 4.4.2025









Bolí mě celej pes, budu převelice stručný. Nakonec i tak velmi podrobně popíšu celý týden, protože se vůbec ale naprosto vůbec nic nedělo. Snad jen návštěva paní doktorky, která mi chvli luxovala pupík, pak mě zákeřně bodla mezi lopatky, ale já jsem byl velmi statečný, ani jsem necek ani jsem si necvrk. Prý prvně, no jsem už velkej chlap přece.
Celý týden jsme nedělali vůbec nic, jen občas jsme teda
bloumali v lesích nad Ruprechticemi. Občas padal sníh, občas pršelo, vlastně byla furt zima, když o tom tak dumám. Srandovní to bylo jen na ledě, to panička velmi půvabně plápolala na vodítku a pokyny vyštěkávala už skoro jak já.
Dnes to bylo jinak. Panička už před časem zjistila, že kolem dančí obory
Velký Dub (to je u Mácháče) vedou stezníky, které ještě neviděla a dnes jsme to tedy napravili. No a jak pravím, bolí mě celej pes, pajdám na nějakou přední a nějakou zadní. A to všechno i přesto, že většinu času jsem byl na svodítku a když náhodou nebyl, tak jsem přece byl hodnej, jen jednou mi to trochu ujelo, to když jsme zdvihnul daňky mimo oboru (v ní podle mě žádný daňci ani nic nebydlí, to jsou jen marketingové kecy) a trochu jsem si s nimi zaběhal, ale fakt maličko, ani nestihla ochraptět. Jenže všude trocha sněhu, pod ním mokrý listí, mokrý kořeny, mokrý písek, no smekalo to úplně všude. Ale prošmejdili jsme kdejakej úval, důl či ooudol, prostě tohle už perfektně známe. A nemohu říct, že by ta cesta nebyla pěkná, dokonce Bezděz jsme viděli!
Psáno 11.1.2025








Byl to divný týden, už tím, že v neděli jsme NIKDE NEBYLI! Počítali jsme
ptáky. Todlencto se snad ještě nikdy nestalo. A ještě pod průhlednou záminkou, že já pajdám na přední. Kdyby oni se viděli, jak divně se přesouvají, mlčeli by, pokud to teda dokážou. Do toho v počátku týdne přišel páníkovi nový teda starý ale hlavně foťák. Že na mě jeden je málo. A tak tahá na zádech dva a sprostě nadává, když je přehazuje, protože je nešikovnej. A navíc s tím teda moc neumí, ale já mu věřím, on se to naučí.
V týdnu jsme
bloumali jen tady pod komínem, jednou teda pochod v Karlově, kde si panička slibovala málo sněhu pod nohama, no, ještě se v tom předpovídání počasí musí hodně zlepšit.
Extrémní chybka se nám přihodila dnes. Norové totiž paničce předpověděli inverzní nádheru v Českém Středohoří a páník hnedle volal, že brácha byl na Házmburku a já ne a že to budou parádní výhledy. Tak jsme ještě za tmy vyrazili, aby to bylo jo frišný, protože má pěkně mrznout, stromy obalený námrazou, modrý nebe nad náma a bílý mlhy pod náma, to bude paráda. No, a dopadlo to jako vždycky. Ledové stezníky se nepokrytě vysmívaly páníkově rovnováze, já se aspoň naučil bruslit, ale oni, darmo mluvit. Finále v poli pod hradem, kdy mi panička musela osvobodit tlapky, protože jsem tu nalepenou černozem nemohl unést, to už byly jen takové třešínky. Hrad jsme neviděli nikdy. A proč se to jemnuje středohoří taky netuším, žádné kopce tam totiž nikde nejsou. Pohleďte
zde.
Psáno 18.01.2025












Fakt nudnej tejden, žádná pořádná výprava pod průhlednou výmluvou, že se v tom sněhu blbě chodí. Jak komu, že ju, mě se v tom velmi dobře šlape, rozhodně líp než v tom dnešním ledu, kdy se mi rozjíždí tlapky do minimálně 4 dimenzí. Tak jako dopadl jsem líp jak páník, kterej dopadl natvrdo až se mu rozladil foťák a musel pak víc jak půlku fotek vymazat a po zbytek dne odmítá chodit.
Jak jsem pravil, celý týden
vycházíme jen na kratičké procházky nad barákem, jen jednou jsme vyrazili do Opičáku, ale to tak strašně foukalo, že ulítnul i Ještěd! A dokonce i panička usoudila, že riziko uletění je velké, tak jsme to po chvilce otočili. No a to bylo vlastně jediný dobrodružství tohoto týdne.
Zmizely mi hračky. No, teda já jsme jim trocuh pomohl, to nemohu popřít, a tak jsem si nanosil klacíky a ve chvílích nudy, to když pijou kafe nebo víno, je bobruju. Není to zdaleka tak fajnový pocit, jao když rvu hlavu medvídkovi, ale dá se to vydržet. A sajrajtu z toho je poctivě stejně, to aby věděli, že mě mají. Jen se mi trochu stýská pro nějaké té pořádné plyšové trhanici. Ale vypadají neoblomně a asi už nic nebude. Navíc říkají, že už jsem velkej na nějaký hračky. Ale mě se spíská.
Psáno 25.01.2025







Vím, že dneska už je únor, ale já byl línej tvořit novou stránku, musím moc a moc odpočívat, protože jsem totálně vyšťavenej. Od včerejška jsem tu měl středočeské hosty, kteří sice formálně jezdí za babičkou, ale starat se o ně musím já a to mi dá tedda dost zahulit. Dneska jsem je vzal na vycházku do
Vítkova a jsem z toho nějak utahán.
Celkově ten týden nebyl úplně jednoduchý. Kupříkladu v úterý si páník kamsi odjel a já musel vodit paničku po cvičáku, protože ona už tam skoro vůbec netrefí. Ale musím říct, že byla odvážná a pustila mne proběhnout, když jsme byli až dole u řeky, kam krom divé zvěře nikdo nechodí.
Další pecka byl čtvrtek, kdy jsme skoro za tmy jeli dobýt hrad
Kumburk a pak ještě Bradlec. Moc jsme si to na tom ledě užili, zvlášť oba mí lidi, hlavně že mají ve sklepě schovaný nesmeky, že. Tam jim jsou moc platný. Mám to teda za leden tři hrady, tomu říkám výkon, soudím, že patřím k významně kulturním psíkům, kteří mají gotiku v malíku.
Jinak jsme bloumali za
domem celý týden, zajímavě se střídal sníh s nesněhem, občas to dost klouzalo, ale co chcete v lednu. Celkově mám ale pocit, že zatím ta zima nic moc. A ano, páníkovi se takový vývoj líbí, protože je teplomilnej.
Psáno 01.02.2025










